Jak vám můžeme pomoci?

Cílem velkého počtu trestných činů je vygenerovat zisk pro jednotlivce nebo skupinu, která tento čin spáchá. Praní špinavých peněz je zpracování těchto trestných výnosů, aby se zakryl jejich nelegální původ. Tento proces je pro neustálé protiopatření proti aktivitám praní peněz zásadní.

Nelegální prodej zbraní, pašování a aktivity organizovaného zločinu, včetně například obchodování s drogami a prostituce, mohou generovat obrovské peněžní částky. Zpronevěra, insider trading, úplatkářství a podvody s počítači mohou také přinášet velké zisky a vytvářet tak pobídku k „legalizaci“ neoprávněně získaných prostředků prostřednictvím praní peněz.

Když trestná činnost generuje významné zisky, jednotlivec nebo skupina, která se jí podílí, musí najít způsob, jak tyto prostředky kontrolovat, aniž by na sebe upoutali pozornost kvůli základní činnosti nebo osobám, které se jí podílejí. Zločinci to dělají tak, že maskují původ prostředků, mění jejich formu nebo je přesouvají na místo, kde pravděpodobně neupoutají pozornost.

Finanční akční skupina pro boj proti praní peněz (FATF) byla založena na summitu G7 v Paříži v roce 1989, aby vyvinula koordinovanou mezinárodní reakci na rostoucí obavy z praní peněz. Brzy vypracovala 40 doporučení, která stanovují opatření, která by měly národní vlády přijmout pro zavedení účinných programů proti praní peněz.

Pojem „proti praní peněz“ se konkrétně vztahuje na všechny zásady a zákony, které po finančních institucích vyžadují, aby proaktivně sledovaly své klienty, a tím předcházely praní peněz a korupci.

Procedury a politiky v oblasti AML koordinují národní orgány (např. NCA ve Velké Británii) a mezinárodní organizace (např. FATF nebo Úřad OSN pro drogy a trestnou činnost). Všechny tyto subjekty neustále usilovně pracují na aktivitách, jejichž cílem je boj proti praní špinavých peněz.

Nařízení o AML na základě 5. směrnice o protiprávním praní peněz: 5. směrnice o protiprávním praní peněz (směrnice (EU) 2018/843), která pozměnila 4. směrnici o protiprávním praní peněz, byla 19. června 2018 zveřejněna ve Věstníku Evropské unie. Členské státy musely tuto směrnici provést do 10. ledna 2020.

Tyto změny představují významné vylepšení, které lépe vyzbrojí Evropskou unii v boji proti praní špinavých peněz a financování teroristických aktivit.

Tyto změny byly zavedeny, aby:

• Zvýšení transparentnosti prostřednictvím zřízení veřejně dostupných rejstříků pro společnosti, trusty a jiné právní úpravy;
• Posílit pravomoci finančních zpravodajských jednotek EU a zajistit jim přístup k širokému spektru informací pro výkon jejich úkolů;
• Omezit anonymitu související s virtuálními měnami a poskytovateli peněženek, ale také pro předplacené karty;
• Rozšířit kritéria pro posuzování třetích zemí s vysokým rizikem a vylepšit záruky pro finanční transakce do těchto zemí a z nich;
• Zřídit registry nebo systémy pro vyhledávání údajů o bankovních účtech ve všech členských státech;
• Vylepšit spolupráci a výměnu informací mezi dozorčími orgány pro boj proti praní peněz a mezi nimi a orgány dohledu a Evropskou centrální bankou.