Co je praní špinavých peněz?

Co je praní špinavých peněz?

Cílem velkého počtu trestných činů je generovat zisk pro jednotlivce nebo skupinu, která tento čin provádí. Praní špinavých peněz je zpracování těchto trestných výnosů za účelem maskování jejich nezákonného původu. Tento proces má zásadní význam, protože umožňuje pachatelům využívat těchto zisků, aniž by tím ohrozili svůj zdroj.

Nelegální prodej zbraní, pašování a činnosti organizovaného zločinu, jako například obchodování s drogami a organizovaná prostituce, mohou generovat obrovské výnosy. Zpronevěra, obchodování zasvěcených osob, úplatkářství a počítačové podvody mohou být také velice ziskové a mohou tedy vytvářet motivaci k „legalizaci“ nezákonných zisků pomocí praní špinavých peněz.

Pokud trestná činnost přináší velké zisky, musí daná osoba nebo skupina najít způsob, jak zajistit kontrolu finančních prostředků, aniž by přivedli pozornost k základní činnost nebo zúčastněným osobám. Pachatelé to provádějí maskováním zdrojů, změnou formy nebo přesunem prostředků na místo, kde je méně pravděpodobné, že upoutají pozornost.

V reakci na rostoucí obavy spojené s praním peněz byl na summitu G-7 v Paříži v roce 1989 zřízen finanční akční výbor v oblasti praní peněz (FATF), jehož cílem je zajistit mezinárodně koordinovaný postup. Jedním z prvních úkolů FATF bylo vypracovat celkem 40 doporučení, která stanoví opatření, která by národní vlády měly přijmout k provádění účinných programů proti praní špinavých peněz.

Co je AML?

Pojem „boj proti praní špinavých peněz“ se konkrétně týká všech zásad a právních předpisů, které nutí finanční instituce, aby aktivně sledovaly své klienty, a zabránily tak praní špinavých peněz a korupci.

Postupy a zásady AML jsou koordinovány vnitrostátními orgány (např. NCA ve Spojeném království) a mezinárodními organizacemi (např. FATF nebo Úřad OSN pro drogy a kriminalitu). Všichni se neustále podílejí na náročných činnostech v boji proti praní peněz.

Nařízení AML vycházející z páté směrnice o boji proti praní peněz:

Dne 19. června 2018 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna pátá směrnice o boji proti praní peněz (směrnice (EU) 2018/843), která novelizovala čtvrtou směrnici o praní peněz. Členské státy musely tuto směrnici provést do 10. ledna 2020.

Tyto pozměňovací návrhy přinesly podstatné zlepšení s cílem lépe Evropskou připravit na prevenci zneužívání finančního systému k praní peněz a financování teroristických činností.

Tyto pozměňovací návrhy byly předloženy s cílem:

Zvýšit transparentnost zřízením veřejně dostupných rejstříků pro společnosti, svěřenské fondy a jiná právní uskupení

Posílit pravomoci finančních zpravodajských jednotek EU a poskytnout jim při plnění jejich úkolů přístup k velkému množství informací

Omezit anonymitu týkající se virtuálních měn a poskytovatelů peněženek, ale také předplacených karet

Rozšířit kritéria pro hodnocení vysoce rizikových třetích zemí a zlepšit záruky pro finanční transakce do těchto zemí a z nich

Zřídit ve všech členských státech registry centrálních bankovních účtů nebo systémy vyhledávání

Zkvalitnit vzájemnou spolupráci a zlepšit informovanost mezi orgány dohledu nad praním špinavých peněz a orgány obezřetnostního dohledu a Evropskou centrální bankou